Silur

Ve spodním siluru bylo moře nevhodné pro rozvoj bentické fauny. Bylo hluboké,špatně větrané. Ukládaly se jen tzv. graptolitové břidlice. Černé břidlice se zbytky stříbřitých schránek graptolitů, které se volně vznášely blíže hladiny. Jedinou vyjímkou je fauna nalezená u obce Hýskov. Tady v tektonických krách ve sledu tufitických břidlic, tufitů a vápenců nálezáme bohatou faunu trilobitů, ramenonožců, dendrodů, graptolitů i jiné bentozní fauny. Drtivá většina hýskovských druhů je pro Barrandien nová a upomíná na oblasti siluru Anglie a Baltoskandinávie.

Nejbohatší fauny žily na mělkých prosvětlených svazích sopek v době ukládání motolského souvrství. Vulkanická činnost byla v tomto období poměrně silná, vznikala vulkanická centra u Svatého Jana pod Skalou, Nové Vsi, Kosově. Bohatý život byl často (periodicky) ničen pod nánosy sopečných vyvrženin a jedovatými plyny. Důkazem je známé naleziště na Černidlech u Loděnic, kde nalézáme množství kompletních krunýřů trilobita Aulacopleura konincki, Odontopleura a jiných.

Na začátku kopaninského souvrství doznívá sopečná činnost. V okolí Karlštejna v lomech Amerika z této doby pochází nesmírně bohatá fauna korálů, plžů, ramenonožců, mlžů, lilijic a nehojných trilobitů. Začíná vápencová sedimentace, ukládají se mimo jiné i tzv. hlavonožcové vápence. Vrstvy přeplněné usměrněnými schránkami hlavonožců. Objevují se první velcí eurypteridní členovci Pterygotus, skuteční obři, kteří dosahovali délky až 2 metry.

V požáreckém souvrství sedimentace vápenců pokračuje. Ve vložkách vápnitých břidlic se objevují první zbytky suchozemských rostlin rodu Cooksonia. Počet jedinců i druhů trilobitů postupně klesá. Výskytem trilobita druhu Tetinia minuta končí období siluru...