Sled ordovických sedimentů začíná vždy zřetelnou transgresí přes proterozoické nebo kambrické podloží. Karbonátová (vápencová) sedimentace během celého ordoviku téměř chybí. Ukládají se pískovce, křemence, silicity, jílovité nebo jílovito-písčité břidlice. Intenzivní je také vulkanická činnost, ta se projevovala podmořskými výlevy diabasů nebo diabasovými intrusemi (žilami) do hornin již usazených. Maxima dosahuje vulkanismus ve spodním ordoviku. V četných obzorech dochází k usazování sedimentárních železných rud (haematit, siderit, oolitický chamosit).Ty se na několika místech i těžily např. u Nučic, Mníšku pod Brdy, Komárovsku a jinde.
Nejstarší faunou jsou nálezy z třenického souvrství. Ramenonožcová fauna je špatně zachovalá v pískovcích. Vyjímkou je naleziště Ouzký u Holoubkova, kde jsou schránky krásně zachovalé v křemitých haematitech. Bohužel nálezy trilobitů jsou vzácné. Kolekce sebraná z tohoto naleziště je už skoro sto let stará.
V mílinském souvrství pokračuje poměrně mělkovodní sedimentace ukládáním pískovců a silicitů. Trilobiti se vyskytují v Barrandienu jen na několika málo lokalitách v okolí Olešné, Zaječova a Úval u Prahy. Z těchto vrstev pochází bájný a tajemstvím opředený nález trilobita Harpides grimmi. Kromě necelých dvou desítek druhů trilobitů jsou hojní ramenonožci, vzácnější ostnokožci. V následném klabavském souvrství dochází k prohloubení moře a ukládání jílovitých břidlic. Objevuje se množství druhů graptolitů i nové druhy trilobitů, konulárie, červi, křemité houby, dendroidní graptoliti. Bohatší fauna je opět na několika málo nalezištích v okolí Rokycan.
K obrovskému rozvoji fauny dochází v následném šáreckém souvrství. V tmavých jílovitých břidlicích se místy vyskytují pevné, tvrdé křemité konkrece, tzv.šárecké nebo rokycanské kuličky. Oblíbený předmět zájmu mnoha sběratelů. Tyto konkrece obsahují místy hojnou faunu trilobitů, ostnokožců, ramenonožců, plžů, mlžů, hlavonožců a dalších skupin. Fosilie jsou často krásně prostorově zachovalé a pokryté rezavou nebo červenou vrstvičkou limonitu.To dává zkamenělinám velmi atraktivní vzhled. V dalším, dobrotivském souvrství, nacházíme podobnou, stejně bohatou faunu. Jen konkrece jsou měkčí a faunou chudší.
Následné libeňské souvrství se ukládalo ve dvouch, dosti odlišných faciích. Černé jílovité břidlice jsou sedimentem z hlubokých špatně větraných moří, fauna je většinou hodně vzácná. Ve facii tzv.řevnických křemenců ale nalézáme mnoho druhů trilobitů a ramenožců. Fauna je bohužel rozlámaná transportem. Jiné je to v následném letenském souvrství. Nazvané je podle Letné v Praze. Tady je fauna ještě hojnější i lépe zachovalá. Důležitým druhem je trilobit Dalmanitina socialis a Deanaspis goldfusii s perforovaným lemem kolem hlavy. Oba druhy se nacházejí ve velkém počtu, místy jejich zbytky pokrývají plochy křemenců nebo pískovců. Kromě těchto druhů nacházíme další druhy trilobitů, ramenonožců, konulárie, ostnokožce, mlže, plže i vzácné členovce rodů Furca, Duslia, Zonozoe, Drabovaspis, Caryon, Zonoscuttum, Nothozoe.
Končí písčitá sedimentace a začíná vinické souvrství. Moře už je opět hlubší, ukládají se jílovité břidlice. Začínají se objevovat různorodé formy osnokožců, které dosahují největší radiace v následném záhořanském souvrství. Nejhojnější z ostnokožců jsou jablovci, hojní jsou i karpoidi.
V dalším, bohdaleckém souvrství, pokračuje jílovitá sedimentace s podobnou faunou. Vyjímkou je tzv.polyteichová facie se svými vápnitými uloženinami. Jméno je odvozeno od mechovky Polyteichus. Králodvorské souvrství ve svých vyšších polohách obsahuje významný důkaz globální změny klimatu. Severní Afrika byla v té době pokryta ledem. Kosovské souvrství obsahuje místy faunu s převahou ramenonožců. Z trilobitů se vyskytuje jen rod Mucronaspis a Brongniartella.